Pátek 21.7. 2017 | svátek má: Vítězslav

Paleo – životní styl podle lovců mamutů

Jestli pralidem nejvíc chutnal prakůň na přesličce, praveverka s oříškovou nádivkou nebo mamut à la prazajíc, to dnes nikdo neví. Ví se ale zcela jistě, že pralidé nejedli párky, pudink, rohlíky, margarín, ani nepili odstředěné mléko.

2 500 000 : 10 000

Vidíte ta čísla? To první ukazuje, kolik let jsme žili jako lovci a sběrači v paleolitu, to druhé značí počet let neolitu, tedy jak dlouho jsou z nás usazení zemědělci. Lidský rod nejprve po dva a půl milionu let pojídal maso, ovoce, vajíčka, zeleninu, ořechy, semena, kořínky, bobule a hmyz, vše většinou v syrovém stavu; kdežto posledních deset tisíc let musí lidská těla čelit milionům novinek ve stravování – počínaje zcela novými plodinami, jako jsou veškeré obilniny, rýže, kukuřice, brambory, a konče nepřeberným množstvím chemických extraktů, aditiv, aromat, konzervantů, dochucovadel, barviv, nemluvě o tom, že z obyčejného masa, ovoce, zeleniny a ořechů se staly konzervy, sklenice, tuby, pytlíky, krabice, prášky, tablety a směsi, a už vůbec nemluvě o genetických úpravách dnešních surovin. Hotové amarouny!

Retro ve stylu pra

Příznivci životního stylu zvaného paleo se vracejí až do pravěku, kde hledají inspiraci pro zdravější život. Vycházejí z toho, že geneticky jsou lidé stále přizpůsobeni nejdelšímu období v jejich historii. Lidské tělo je proto nejlépe schopné strávit potravu a získat z ní živiny tak, jak bylo zvyklé to dělat dva a půl milionu let. Těch dalších deset tisíc let tréninku na nové potraviny a nové způsoby jejich produkce, úpravy a přípravy si ještě nezvyklo. Je to tak rychlá a velká změna, že to je jako byste do svého padesátého roku života byli zvyklí jíst, tak jak jste zvyklí jíst, a pak byste měli pět let na to, abyste se naučili jíst především krabice od bot, ubrusy, elektrické kabely, vazelínu, krémy na ruce a ke všemu přikusovali padesát kostek cukru nebo to posypali lžící soli. Zkrátka zanedbatelná výživová hodnota zamaskovaná intenzivní chutí, oboje pro lidský metabolismus zcela nevhodné.

Kde se berou nemoci jako rakovina, vysoký krevní tlak, artritida, Alzheimerova choroba, cukrovka, celiakie, deprese…? Právě z životního stylu. Z toho jak jíme, jak se pohybujeme, v jakém prostředí.Možnostživota bez civilizačních chorob nám ukazují příslušníci dnešních přírodních národů; jsou živými důkazy toho, že roztroušená skleróza nebo demence ve skutečnosti nemají existovat. Jistě, tito lidé mají zase svoje vážné strasti jako parazity či vysokou dětskou úmrtnost. Těmto problémůmv euroamerické civilizaci však úspěšně předcházívysoká hygienická úroveň a špičková medicína.

Pračlověčí strava

Nemyslete si, že lidé vyznávající životní styl paleo jedí rukama, mlaskají asrkají. Jsou to inteligentní civilizovaní lidé, možná inteligentnější a civilizovanější než my, co se krmíme prefabrikovanými nesmysly.

Velmi obecně řečeno správné paleopotraviny jsou ty, které lze omýt, případně oloupat, rozlousknout nebo stáhnout z kůže a rovnou konzumovat, aniž bychom se otrávili.Více než polovina stravy by měla být konzumována syrová. Tepelně upravená jídla totiž vybuzují imunitní systém k obranné reakci – vařená brokolice ani smažený pstruh se v přírodě nevyskytují, a tak se tělo chce tomu nepřirozenému bránit. Základem je tedy maso, ovoce a zelenina, a dále cokoliv, co vás napadne: ořechy, semena, bylinky, vajíčka, houby, vnitřnosti…Podle palea je možné jíst i některé přirozeně fermentované potraviny jako jogurty, podmáslí nebo kysané zelí.

Hlavním zdrojem energie byly pro paleolitického člověka bílkoviny a tuky, nikoli cukry. A to je pravidlo číslo jedna i pro paleo strávníky. Důležité je dbát na kvalitní zdroje potravin. Kupovat maso a vejce zvířat, která se celý život pohybovala v přírodním prostředí, protože složení tuku dobytka krmeného obilím či kukuřicí, jako je tomu dnes, neodpovídá složení „zdravého“ vypaseného tuku. Zdravé tuky lze získávat také z ořechů a semen, avokáda, rybího tuku, olivového oleje. Proteiny podporují svalovou sílu, dodávají dlouhodobou energii a zasytí žaludek, který nevyžaduje opět nakrmit hodinu po obědě.

Celý článek najdete v čísle prosinec - leden